Beton je jeden z nejvíce používaných stavebních materiálů, nedokážeme si již moderní města, ale i vesnice, bez něho představit. Na jedné straně se z něho stal doslova strašák, když vidíme betonovými sídlišti obklopená historická centra měst, na druhé straně jsou z něho mosty a mnohé další technické stavby, které nám umožňují se dopravovat a žít moderním způsobem.
Ale beton není tak mladou stavební technologií, jak by se zdálo, v určitém slova významu již s ním stavělo staří Římané. A jejich některé stavby se dochovaly dodnes, jak to bude s „paneláky“, se dozví naši potomci.
Rozdělení betonů
Před zahájením prací s betonem si snadno zjistíme, že v obchodní síti můžeme dostat několik druhů betonů a v různých modifikací, odlišná váhových balení a podobně. Na jedné straně se výrobci snaží ulehčit všem práci, na druhou stranu i zlepšit jeho výsledné kvality. Jeho použití je veliké, a tím pádem se budou lišit jeho i složení.
Bezpečnost především
Dá se říci, že práce s betonem je jednoduchá, ale skrývá některá nebezpečí. Je proto potřeba dodržovat několik základních principů. Nejčastějším úrazem při práci s betonem je poškození zraku. Do očí se nám může dostat v prvé řadě suchá směs, která má velmi jemné složky. Další nebezpečí nám hrozí od stříkajícího betonu, proto bychom měli nosit uzavřené ochranné brýle. Nebezpečné je i dlouhodobější působení čerstvého betonu na pokožku, protože cement má alkalickou povahu, různé cementové směsi jsou pak silně zásadité. Dále je třeba dodržovat předpisy dané pro stavebnictví, což je zejména nošení ochranné přilby.
Tvrdnutí betonu
Můžeme si myslet, že beton tvrdne vysycháním, ale není tomu tak. Existují i speciální betony, které dokáží tvrdnout pod vodou. Beton tvrdne fyzikálními a chemickými procesy, ve kterých se tvoří chemická stabilita a postupná krystalizace. Tento proces lze urychlit zvýšenou teplotou, naopak proces krystalizace se zastaví, pokut v něm voda zamrzne. Proto se při tvrdnutí betonu, pokud opět nejde o speciální směs, nedoporučuje teplota nižší než +5 °C. Beton je známý tím, že je sice pevný na tlak, ale málo na tah, proto se kombinuje s železnou výztuží na železobeton. Pro zpevnění lze ale použít i jiné materiály, jako jsou kabely, vlákna, drátky a další.
Jak míchat beton
Dnes si můžeme, pokud budeme používat větší množství betonu, si ho nechat přivézt již namíchaný podle našich potřeb a přání. Pokud se pustíme do práce sami, musíme již při nákupu vědět, na co budeme beton potřebovat. Pro drobnější stavby si můžeme koupit již namíchanou směr, stačí jen voda. Beton má výhodu, že můžeme do hmoty přidávat kameny, cihly i zbytky starého betonu, aniž bychom snížili jeho trvanlivost, a ještě šetříme jeho množství.
Složení betonu
Beton se míchá ze tří základních komponentů, a to cementu, štěrku a vody. Je pak problém, v jakém poměru, na což existují tabulky, obvyklý poměr je ale na 2,3 díly štěrku jeden díl cementu. Vyšší poměry (4:1 a dokonce 6:1) již pevnost nezaručují. Vody se dává dle potřeby, ale nemělo by ji být nadbytek. Beton se míchá v míchačce, v malém množství i třeba v kolečku nebo dokonce v kbelíku. Opět upozorňujeme hlavně stříknutí do očí.
Přísady do betonu
Nejzákladnější přísadou, o které jsme se již zmínili, je kamenino a další pevné stavební zbytky. Různými chemikáliemi přidávanými do vody se mění kvality a vlastnosti betonu. Jsou to zejména zrychlovače tuhnutí (vodní sklo), zpomalovače tuhnutí, provzdušňovací přísady vytvářejí mikroskopické dutiny, plastifikátory zlepšují zpracovatelnost betonové směsi, proti zmrazovací přísady urychlují krystalizaci v zimním období, vodotěsnící přísady (mazlavé mýdlo) zvyšují vodonepropustnost, hydrofobizační přísady vytvářejí na povrchu pórů vodu odpuzující povlak a snižují propustnost vody, ale také máme různá barviva.
