Obývací pokoj se stal s rozvojem hromadné panelové výstavby hlavní společenskou místností bytu, protože kuchyně většinou měla malé rozměry. Dřív bylo totiž zvykem, že obývák sloužil jen ke slavnostním příležitostem, říkalo se mu také parádní pokoj.
Dnes se obývací pokoj v moderních domech stává i halou, hlavním komunikačním centrem bytu. Proto je mu třeba věnovat náležitou péči, a to se týká i barev.
Světlo a stín
Když se mluví o barvách v bytě, nelze opomenout světlo. Obývák se dá prozářit sluncem, minimalisté v něm mají méně nábytku, vše je v bílé a ve světlých barvách, jiný je obestavěn tmavým nábytkem, na stěnách plno obrazů, stěny jsou otapetované květinovým vzorem a podobně. Určitě jste se takovými pokoji setkali a uvažovali, co je lepší? Je však znát, že v prostoru, kde se máme cítit dobře, musí vše spolu ladit, stěny, nábytek, doplňky a barvy.
Vše spolu souvisí
Při zařizování obývacího pokoje bychom si měli dát pozor, aby se nestal jen úložištěm nábytku a věcí v něm. Na druhou stranu by mě umožnit, aby se tu určité věci skladovali. Velká vliv na obývací pokoj mají také koníčky obyvatel. Tak se můžeme setkat s tím, že tu jsou akvária, modely letadel, zarámované naivní malůvky i nepovedené kopie mistrů štětce a podobně. S tím těžko něco naděláme, na druhou stranu mohou mít některé sbírky ve vkusném provedené určitě své kouzlo. A opět se dostáváme k barvám, každá barva působí na své okolí, ale samozřejmě ne stejně.
V jednotě je síla
Pokud jsme rozumní, měli bychom se snažit barvy v obýváku sjednocovat. To ale nemusí znamenat, že vše bude v jedné barvě, to by určitě působilo nudně. Hlavní zásadou je dát obývacímu pokoji jednotný ráz, a to můžeme buď jednotným vybavením, třeba v určitém slohu či stylu, ale také v barvě. Nejlépe, aby oba směry byly zajedno. Tady se dostaneme k základní otázce, a to, kolik peněz na úpravu či nové vybavení můžeme investovat. Nemysleme si totiž, že všechny barvy stojí stejně. Čím jsou to barvy vzácnější, tím sice získáme výjimečný pokoj, ovšem za vyšší ceny.
Jako jsou vhodné barvy?
Nejen pro obývák platí, že základní barvou nábytku je bílá. Buď je nábytek touto barvou natřený, nebo je laminovaný. Bílá má výhodu, že vlastně nemá alternativy, jen jemné odstíny třeba způsobené stářím či kvalitou materiálu. Vsadíme-li na bílou, vždy lze něco dokupovat.
Další základní barvou je dřevo. Sice to přímo barva není, ale jde o jednu ze základních povrchových úprav. Škála je tady dost otevřená – světlá, tmavá až černá. Navíc se povrchová úprava dělí i na původ dřeva, jako je ořech, mahagon, třešeň a podobně. Výběr je dost veliký a pokud jsme pečliví a chceme mít jednotný nábytek a nekoupíme-li ho jako jeden celek, můžeme někdy dost těžko další kusy doplňovat. A to nehovoříme ještě o tom, že povrch může být lesklý či matný.
Pro další barvy platí, že na trhu se vyskytují vlastně výjimečně. Dostat obývák třeba do fialové, modré apod., je náročné a mnohdy musíme sami, pokud nechceme všechno nechat na truhlářích či překupnících, převzít pracovní iniciativu.
Výběr barev nemusí skončit jen na jedné, pěkná a vždy moderní bude kombinace bílá na čelní svislé plochy a světlé dřevo na vodorovné plochy či boky.
Zásady výběru
Když vše shrneme, můžeme doplnit několik rad na závěr. U výběru barev nedejme na módní trendy, ty brzo pominou. Velké plochy by měly být světlé, výrazné a tmavé barvy nechme na detaily. Barevnost by měla vycházet i z prostředí, na venkově berme barvy z přírody, na panelovém sídlišti můžeme sáhnout k expresnějším pastelovým tónům. Méně znamená více, čím méně barev, tím místnost vypadá elegantněji a více uklidňujícím dojmem.
