Gotika a renesance jsou slohy, které nás, resp. naše předky, provázely v době středověku. Renesance sice přišla do Českého království někdy kolem roku 1500, kdy už byla objevená Amerika a kdy už prý začal novověk, ale tak zas moc se u nás nestalo, aby bylo možno rokem 1492 určit tak významný předěl k novověku.
Gotika a náš byt
Gotika v Čechách panovala zhruba od roku 1240 do 1500, gotická architektura přetrvala v určitém směru ale až do počátku 30leté války. Bydlet ve středověku bylo však úplně jiné, než dnes. Z dnešního nábytku bychom našli paralelu v posteli, stolu a v židlích. Místo skříní a jako sedacího nábytku se používaly truhly, v kuchyni byly jen nějaké police. Hledat proto inspiraci v bytech z gotiky můžeme spíš jen v použití charakteristických gotických prvků. A ty, jak je asi jasné, hledáme spíše v architektuře. Jediné, co bychom mohli použít, jsou výrazné figurativní malby na stěnách, většinou s náboženskými motivy, a pak tapisérie, čili nástěnné koberce. Ale ani to nejsou prvky vhodné pro moderní domácnost.
Pokud, když se dnes mluví o gotickém nábytku, má se spíše na mysli pseudogotická nábytek, nebo jeho repliky. Ten měl právě na sobě historické prvky, nebo vycházel z gotických tvarů, ale jejich účelnost je již moderní. Ale s klidem můžeme říci, že moderní nábytek si z gotiky bere jen málo, protože jde o těžkopádnější kusy se složitou výzdobou, tedy i s náročnou údržbou. Na druhou stranu lze i v moderním nábytku mít nějaký zdobný prvek, v paspartě gotický obraz, kopii gotické madony a podobně.
Renesance a náš byt
Renesanční kultura v Čechách proti gotice žila trochu krátce, zhruba od 1500 do 1620, ale zanechala tu hluboké stopy. Pro renesanci platí mnohé i z gotiky, ale renesanční nábytek poznáme již podle velké zdobností, a to řezbářsky, malířsky nebo intarzií. Dřevo mělo spíše tmavší odstíny. Renesance přinesla ale nové druhy nábytku, kredence, čili bufety, a kabinety, což byly v dnešním měřítku psací stoly se skříňkou s úložnými prostorami, tedy se zásuvkami, přihrádkami a poličkami, které sloužily k ukládání zejména psacích potřeb. Truhla zůstala dále tradičním nábytkem, ale objevují se již i skříně, i když je známe již koncem gotiky. Prvotní skříně se nacházely v kostelích, ale brzo si našly cestu i do domácností.
Ale také zde platí, že pokud se chceme inspirovat renesancí, budeme asi značně ovlivnění novorenesancí, která u nás zapustila skutečně hluboké kořeny. Její konec vlastně způsobila secese. Renesance také milovala pomalované stěny, ovšem na rozdíl od gotiky, již se světskými motivy, přírodou, zvířaty (bajky), příběhy lidí kolem nás a podobně. Studené stěny zámků zdobily stále těžké koberce gobelíny, obrazy s civilními portréty a zátišími. Tmavý středověk se změnil k nepoznání, i když bychom v renesanci s našimi nároky třeba na hygienu žili asi těžko.
Renesance do našich bytů může vstoupit se svým vrcholným uměleckým řemeslem, třeba glazovanými vázami, obrazy, drobnými soškami atd. Pokud bychom si chtěli vybavit alespoň jednu místnost v renesančním stylu, byla by to asi jídelna a ložnice. Jen nevíme, jak by se nám dnes spalo pod baldachýnem a v peřinách s několika polštáři.
Závěr
Posoudit všechny možnosti, jak se přiblížit historickému vybavení našich domácností, je poměrně složité. Dnes jsou zcela jiné naše mezilidské vztahy, náboženství, hygiena a péče o zdraví, čistota všeho, co nás obklopuje, myslíme tím prádlo, oblečení, bytové textilie, způsob stravování a přípravy jídel, domácí zvířectvo, a jen připomeneme technologie, které minulost neznala. Staromilství má v tomto směru proto jen omezené možnosti, případně může vyvolávat i lehký úsměv na tváři pozorovatelů. Je nutno vše brát s nadsázkou a přemýšlet, než se pustíme do historizujících přestaveb, zda se lze vrátit do tak vzdálených dob, nebo si jen zpestříme byt některými doplňky, které ty čas mohou připomínat.
