Kameny a kamení je součástí naší přírody, a tak určitě na zahradu patří. Kameny se mohou na zahradě uplatnit v mnoha směrech, někdy si poradíme sami, někdy bychom raději měli využít služeb odborníků.
Obecně ke kamenům do zahrady
Obchodní síť nabízí několik druhů kamenů, pokud jde o jejich původ. Tradiční jsou břidlice, ta ostatně patří k nejdéle používaným kamenům. Jsou oblasti, kde se břidlicí obkládaly i stěny domů, takže nejen na střechu. Břidlice je mezi kameny výjimečná tím, že obchodování s ní přesahovalo rámec regionu, kde se těžila. Většinou se používal kámen pokud možno místní, dřív byl problém s dopravou těžkých kamenů na větší vzdálenost.
Když se podíváme na naše předky, jak poctivě kladli kameny na sebe, že mezery byly minimální, a dnes by zeď bez pěticentimetrové vrstvy betonu jakoby zedníci snad ani neměli. Jenže si musíme uvědomit, že není kámen jako kámen, takže s tím musíme počítat, když budeme hledat kameny k určitému účelu.
Kameny na dlažbu
Pokud nevyplníme mezery mezi kameny betonem, nebo bez hlubokého založení, musíme počítat s tím, že nám mezi nimi bude vždy růst tráva. Proto je vhodnější na dlažbu používat kameny samozřejmě ploché (alespoň po nášlapné straně) a asi co největší, abychom měli co nejméně mezer pro růst zmíněné trávy.
Jednoduchou cestičku můžeme vytvořit z tzv. šlapáků, tedy větších plochých kamenů volně pokládaných s mezerami v daném směru. Kameny by měly být pokud možno rovně s okolním povrchem, protože takovou cestu budeme normálně sekat.
Pro náročnější cestu je lépe ji založit do hloubky a kameny pak klademe do vrstvy kačírku či hrubšího písku. Čím máme tento úsek zahrady vlhčí, tím pečlivější a náročnější by měla být práce na cestičce.
Pokud jde o materiál, tak určitě na cestičky nedáváme kámen, který by se drolil, lámal a podobně. Je na každém, zda zvolí jeden druh kamene, či mozaiku.
Kameny na zídky
Při stavbě zídek máme základní dvě možnosti, buď použijeme maltu, nebo ne. O zdění na maltu jsme se již zmínili, ale můžeme uvést, že zdivo kladené na sucho, popř. na jíl, vydrží při vhodných podmínkách i tisíc let. Takové zdi se hodí tam, kde je budeme chtít, aby splynuly s okolím, kde je to jen terasa, či bude zídka nevysoká. Používáme nejlépe lomový kámen, který se štěpí do desek, popř. do plochých tvarů, nebo máme k dispozici štuky, třeba staré již jednou použité pískovce či opuky. Na sucho kladné zdivo se zdí do vrstev, kdy lze střídat různě silné kameny. Pokud nemáme větší zkušenosti, zkusme použít jednostranné bednění, kde můžeme kameny dorážet pěkně do svislé stěny. Pokud máme kameny přibližně stejně veliké, lze zdít i klasově, kdy je vrstva stavěná na výšku v úhlu a další vrstva je pak stavěná na obrácenou stranu.
Když budeme zdít pomocí malty, jde o zednickou činnost, a tu necháme raději odborníkům, pokud se na ni necítíme sami. Kdyby se nám stavba nepovedla, může se stát, že ji nebudeme schopni opravit, případně to bude stát další finance.
Další využití kamene
Kameny se velmi často používají jako obrubníky cest, záhonů, případně na rozdělení zahrady na části. Zde volíme raději kameny jednoho druhu. Obdobně volíme kameny do skalky. V parcích jsou sice občas vidět skalky, které byly programově sestavovány z co největšího počtu kamenů, ale to bylo myšleno právě jako ukázka toho, co se v bližším či širším okolí z geologického hlediska nachází.
Výběr druhu kamenů
Na výběr máme velký počet druhů, většinou se však radí volit ty druhy, které se nacházejí v okolní krajině. Zeď z lomové žuly mezi okolním pískovcem sice hovoří o majetnosti a dovednosti vlastníka, ale bude dlouho trvat, než zaroste mechem a splyne s okolím. Jsou ale kraje, kde nejsou žádné skály, lomy, tak je to samozřejmě na vkusu majitele, popřípadě na zvyklosti.